Takže zde jsou od Ham-Handeda hned dva texty - variace na stejné téma v básni i próze. Je to k obrázku, který jste viděli v úvodu, všechny verze jsou k tomu v tomto příspěvku na Okouním klubu. (Koláž je poměrně důležitá, bez ní to možná nejde pochopit?)
Napřed ale povídka:
TRABLE TEENAGE ZADNICE
V PRUDERNÍ AMERICE
Otec musel přiznat slabý pocit škodolibosti, když si představil, jaký výraz asi vyvstane na tváři jeho necudné dcerky v momentě, kdy hříšnice konečně procitne z milostného transu a spatří, že přímo před sebou má nemilou budoucnost v podobě rodinného kartáče po babičce, o kterém bylo známo, že nikdy nebyl použit k česání, ovšem moc dobře uměl vyprášit třeba právě takovéhle hambaté šortky, v nichž dnes před celým světem – a hlavně před „svým klukem“ – tak nemístně nakrucovala svou i normálně až příliš bujnou, náctiletou zadnici.
Avšak jakmile zbabělý dceřin nápadník zaječel v panice přistiženého milence poněkud nevhodně vysoko posazeným hláskem a sprostě utekl, aby dámu svého srdce (a její ztepilé hýždě!) nechal napospas věcem příštím, stalo se něco naprosto neočekávaného! – Takže tím napáleným, s idiotským výrazem na užaslé tváři byl rázem otec sám:
Dívka totiž pod sprškou vody, kterou rozpálenou dvojici počastovala máti, pravda také zaječela a vytřeštila oči, ale nevšimla si přitom naprosto ani otcova kartáče, ani samotného zamračeného tatínka… – a začala si nepochopitelně a ve spěchu vysvlékat již zmíněné šortky, dokonce i kalhotky rychle strhla pod hýždě, takže oba rodičové zírali poprvé v životě na kaštanový trojúhelník panenského (jak oba doufali!) klína své rychle odrůstající slečny dcery; ta si přejížděla rukama po těle a zároveň nesmyslně poskakovala po jedné noze, jakoby si snažila vytřást vodu z ucha… – Měla to snad být snad nějaká pubertální provokace? Protest proti výprasku… – ale nahotou? Snaha šokovat oplzlostí? Nějaký nervový zkrat z toho leknutí? – mozek jim oběma naprázdno šrotoval.
Odjakživa dostávala napleskáno decentně přes oblečení, tak proč – ?
Záhada se vzápětí objasnila, když mladistvě pevná rýha mezi bělostnými polokoulemi při jejím hysterčení poněkud povolila, a na koberec… – vypadla rybička!
Musela se tam dostat, chudinka, když jim máti pohotově vylila to akvárium za krk, jako kdyby rozháněla mrouskající se kočky, a pak asi propadla pod trikem, načež vklouzla za gumičku kalhotek v místě, kde nad kostrčí (zvláště dospívajícím slečnám s tak bujně vypjatými hýžděmi, že tvoří na bedrech dvojici roztomilých ďolíčků a hluboký žlábek kolem páteře) spodní prádlo odstává, takže vzniká zvědavost budící tunýlek mezi půlkami zadnice, jež se stal zřejmě lákavou skluzavkou i pro rybku, toužící po úkrytu v té momentálně štědře zaplavené škvíře…
Proto ten striptýz – myslela si nejspíš v náhlé iracionální panice, že je to had, pavouk, nebo kdovíco…, jak se jí tam studeně a vlhce cosi mrskalo…!
Slečna již také poznala svůj omyl, zklidnila se – a chtěla se zas rychle obléknout.
„Počkat, mladá dámo!“ zarazil ji otec. „To možná vůbec není špatný nápad…“ – a popadnul marně vzpouzející se dívenku dlaní zezadu za zátylek jako kotě, aby ji nakormidloval do vhodné pozice k zadní straně sofa, kde ji pomalu, za marných protestů, zuřivého mávání ručkama a kopání tlačil do předklonu, dokud její holý zadek nezaujal privilegované místo nahoře.
„Dobře víš, jak úzkostlivě jsem v posledních letech při těchto příležitostech dbal na tvou důstojnost a že by mě nikdy nenapadlo k výprasku tě svléknout, ale když už jsi to udělala sama, to víš, to je nabídka, kterou žádný táta nedokáže odmítnout…“ – a za řeči si ji ohnul přes opěradlo gauče tak hluboko, aby tenisky spoutané šortkami, v zoufalém odporu kvíkající o parkety, ztratily pevnou půdu pod nohama a vznesly se bezmocně nad podlahu, a dokud se dokud se ke stropu vyšpulené půlky proti slečnině nejlepší vůli nerozcapily k výprasku tak, že na vrcholu štíhlých stehen vykoukla dívčí čupřina z prstýnků urousaných kaštanových kudrlinek, dnes již jednou viděných z „druhé strany“ – i leccos dalšího, jindy tak tajného!
Pestře pruhované tričko se vyhrnulo do půlky zad prohnutých jako luk a odhalilo snědé letní opálení, které však končilo kousek pod pasem, kde se vyzývavě bělalo zatím nezmapované území nikoho, oble hladké, až na husí kůži, kterou ale neměla na svědomí studená vodní lázeň, díky níž se nyní svůdně vyklenutý povrch obou marně zatínaných hýždí tak svěže lesknul, nýbrž směr, kam se rande zvrtlo…!
Vtom již také matka přiložila ruku k dílu, čapla pevně obě dcerunčina zápěstí, a kývla „můžeš“.
Výprask na holý a především mokrý zadek fungoval až zázračně mnohem lépe než běžný, to by člověk nevěřil! Tohle mlaskání se také zdálo oběma rodičům jejímu věku mnohem přiměřenější, než prve na stejném místě udílené mladíkovy francouzáky – příště, pokud to bude zapotřebí, zopakují zcela jistě tento zbrusu nový postup!
Její řev, později pláč a prosby napovídaly, že „cucfleky“ od hladce lakovaného třešňového dřeva, dík zvlhčení pevně se celou plochou přisávajícího přímo na holou, pružnou kůži náhle jako sulc poddajně se třesoucích polokoulí, dělají i na slečnu mnohem větší dojem než ono předchozí nezkušené milostné tápání, které se ukázalo dobré jen k tomu, že rozcitlivělo její mladé tělíčko, aby teď o to lépe vnímalo výprask, přičemž se mu vůbec nemohlo rovnat co do fortelnosti přesných zásahů, s jakou kartáč mlaskající hlučně o zuřivě rudnoucí něžné obliny vyháněl z popletené dívčí hlavinky velmi rázně veškeré utajeně slastné vzpomínky, které snad mohly být spojeny s tímto „místem činu“, a nahrazoval nejasné přísliby stříbrného větru zcela jasnou zprávou: hraní si na dospělou bolí!
Inu, když se holce zapalují lýtka, a navíc si ráda hraje s ohněm, ať se pak nediví, když občas vyšlehne tak vysoko, že jí z toho bude řádně pálit ta její nezodpovědně koketující, a jen zdánlivě už nedotknutelná lolití prdel!
Komu by jí snad bylo líto, strachuje se naprosto zbytečně, jelikož bez sebemenší zdravotní újmy ta na zem vypadlá rybička přežila! Rodiče později žertovali, že jistě je to ona pověstná pohádková zlatá, jelikož jim tak zázračně přinesla novou rodinou tradici – a tím jim znovu navrátila i jejich sladkou holčičku, místo hormony posedlé divoženky, a ukázala jim (hlavně tedy jí!), že ani ve věku „sweet little sixteen“ není pozdě do výchovy úspěšně zapojit holou zadnici.
Ba naopak, právě že je v „těch citlivých letech“ tak i tam vzadu vše jen o to více vnímá!
Naivní husa, odněkud z USA
Mladá láska, ta je slepá –
puberťačka zasněná
na pusy se jenom klepá,
nehlídá si kolena!
Na tohle jsi ještě mladá!
stokrát znělo od otce,
o to víc si touha žádá
zakázané ovoce!
Mladá láska – slepá, hluchá,
tváře rudé od chtíče,
muchluje se, neposlucha,
ač jsou doma rodiče!
Po čase už nevnímají
pro hormony splašené,
že zvuky, co vydávají
nejsou vůbec tlumené…
Tolerantní jindy máti
když to vidí, zasáhne –
vědouc, co se může státi
k akvárku se natáhne!
Mrouskající kočky zchladí
sprcha vody studené –
málem by se začla smáti;
to je, pane, prožene!
Ze sna lásky vytrženi
zaječeli společně
bohužel však v rozčílení
nadávají nevděčně!
Tátův šlofík klení dcery
přetrhlo, tak vstal a vzal
starý, pádný kartáč, který
nikdy vlasy nečesal…!
Ctitel oknem vyskočil,
aniž by ho pozdravil;
… nechávaje ve zmatku
vše na jejím jen zadku!
Avšak dívky reakce
šok je nejen pro otce!!!
V jejích očích kartáč dnes
neprobouzí žádný děs…?
Neprosí se o milost,
ale – jaká podivnost?! –
šortky strhla ve chvatu
v provokaci? V záchvatu?
A pak… – z gatěk dere se!
Až se zadek roztřese…
Aha! Už jim jasné je
(jen dcerka se nesměje)
vloudila se chybička –
do kalhotek rybička!
Jak ji máti polila,
rybka cestu zvolila
za krk, pak kol páteře,
v instinktivní důvěře
maličkého kapříka,
že unikne z pod trika
co největším plácáním,
vlhce slizkým lechtáním,
kde obliny pubertální
gumce gatěk sklouznout brání,
přitom však ji zvedají,
nad kostrčí dělají
do kalhotek tunýlek –
pýchu mladých prdýlek!
Rybka škvírku viděla,
tak tam hbitě zajela –
v tom sevřená klouzačka,
bezmála ji rozmačká!
Mrcasením ocasu
žene slečnu k trapasu,
ke striptýzu v panice
z invaze do zadnice!
Pavouk či had? v hrůze hádá…;
žádná nemá žoužel ráda
na místečku soukromém…
Rychle pryč s tím! A honem!
V hysterickém záchvatu
holé půlky na tátu
špulí, a „TAM“ škrábe se,
až vetřelce vytřese!
Jenom rybka? zjistí též,
chce se obléct… – ale kdež!
Ještě moment, holčičko,
promluvme si maličko…
V tvém věku už výprasky
jak víš, jsou přes kraťásky;
rodičovský velel pud
mladé dámy chránit stud…
Když se ale nestydíš
s hloupým klukem… – však ty víš! –
jako párek primátů!!!
Není třeba cirátů…
… ani spodní prádélko;
sem se ohni, prdelko!
To má kartáč štěstí z pekla
dobrovolně že ses svlékla…
To je o moc lepší, věru,
to mám ale chytrou dceru!
A ona je za nánu,
prdel přes hřbet divanu :o
Ohlá, až jsou patrny
kaštanové kudrny…
Tu, na místě přečinu,
zastíní hned slečninu
vzpomínku na muckání
onačejší mlaskání!
Pro půlky je hrozná zvěst,
že jsou stále mokré fest,
čímž výprask tak přiléhá,
že až v uších zaléhá
ranami jak z pistole
do výkřiků nevole…
To to pleská! Plesky plesk!
Kartáč kmitá jako blesk
Levá! Pravá! Půlky střídá,
občas k tomu stehno přidá,
trestajíce zadní líce
kroutící se krasavice,
jíž pak nutí prdelka
vřískat z plna hrdélka
… a mění ji bez okolků
v ubrečenou, malou holku!
I v šestnácti funguje,
když se zadek zmaluje
a dokonce líp než dřív!
Psychologický to div!
spokojeně otec kýv
k hýždím v barvě zralých slív:
Tím zážitkem trauma
užitečné v zadku má,
co na chvíli slečinku
vzdálí svodům pettingu!
Další zvěst je také skvělá:
rybička je zdráva zcela!!!
Libují si máma, táta:
ta musí být jistě zlatá!
Splnila nám dávné přání –
víme už, co platí na ni!
Slušné děvče bude zas,
celibátu nastal čas!
Ať si má už šestnáct let!
O to lépe rozumět
teď skrz půlky bude nám –
Až do svatby konec hrám!
KONEC
Snad se líbilo a trochu pobavilo! :-)
Ham-Handed
Napřed ale povídka:
TRABLE TEENAGE ZADNICE
V PRUDERNÍ AMERICE
Otec musel přiznat slabý pocit škodolibosti, když si představil, jaký výraz asi vyvstane na tváři jeho necudné dcerky v momentě, kdy hříšnice konečně procitne z milostného transu a spatří, že přímo před sebou má nemilou budoucnost v podobě rodinného kartáče po babičce, o kterém bylo známo, že nikdy nebyl použit k česání, ovšem moc dobře uměl vyprášit třeba právě takovéhle hambaté šortky, v nichž dnes před celým světem – a hlavně před „svým klukem“ – tak nemístně nakrucovala svou i normálně až příliš bujnou, náctiletou zadnici.
Avšak jakmile zbabělý dceřin nápadník zaječel v panice přistiženého milence poněkud nevhodně vysoko posazeným hláskem a sprostě utekl, aby dámu svého srdce (a její ztepilé hýždě!) nechal napospas věcem příštím, stalo se něco naprosto neočekávaného! – Takže tím napáleným, s idiotským výrazem na užaslé tváři byl rázem otec sám:
Dívka totiž pod sprškou vody, kterou rozpálenou dvojici počastovala máti, pravda také zaječela a vytřeštila oči, ale nevšimla si přitom naprosto ani otcova kartáče, ani samotného zamračeného tatínka… – a začala si nepochopitelně a ve spěchu vysvlékat již zmíněné šortky, dokonce i kalhotky rychle strhla pod hýždě, takže oba rodičové zírali poprvé v životě na kaštanový trojúhelník panenského (jak oba doufali!) klína své rychle odrůstající slečny dcery; ta si přejížděla rukama po těle a zároveň nesmyslně poskakovala po jedné noze, jakoby si snažila vytřást vodu z ucha… – Měla to snad být snad nějaká pubertální provokace? Protest proti výprasku… – ale nahotou? Snaha šokovat oplzlostí? Nějaký nervový zkrat z toho leknutí? – mozek jim oběma naprázdno šrotoval.
Odjakživa dostávala napleskáno decentně přes oblečení, tak proč – ?
Záhada se vzápětí objasnila, když mladistvě pevná rýha mezi bělostnými polokoulemi při jejím hysterčení poněkud povolila, a na koberec… – vypadla rybička!
Musela se tam dostat, chudinka, když jim máti pohotově vylila to akvárium za krk, jako kdyby rozháněla mrouskající se kočky, a pak asi propadla pod trikem, načež vklouzla za gumičku kalhotek v místě, kde nad kostrčí (zvláště dospívajícím slečnám s tak bujně vypjatými hýžděmi, že tvoří na bedrech dvojici roztomilých ďolíčků a hluboký žlábek kolem páteře) spodní prádlo odstává, takže vzniká zvědavost budící tunýlek mezi půlkami zadnice, jež se stal zřejmě lákavou skluzavkou i pro rybku, toužící po úkrytu v té momentálně štědře zaplavené škvíře…
Proto ten striptýz – myslela si nejspíš v náhlé iracionální panice, že je to had, pavouk, nebo kdovíco…, jak se jí tam studeně a vlhce cosi mrskalo…!
Slečna již také poznala svůj omyl, zklidnila se – a chtěla se zas rychle obléknout.
„Počkat, mladá dámo!“ zarazil ji otec. „To možná vůbec není špatný nápad…“ – a popadnul marně vzpouzející se dívenku dlaní zezadu za zátylek jako kotě, aby ji nakormidloval do vhodné pozice k zadní straně sofa, kde ji pomalu, za marných protestů, zuřivého mávání ručkama a kopání tlačil do předklonu, dokud její holý zadek nezaujal privilegované místo nahoře.
„Dobře víš, jak úzkostlivě jsem v posledních letech při těchto příležitostech dbal na tvou důstojnost a že by mě nikdy nenapadlo k výprasku tě svléknout, ale když už jsi to udělala sama, to víš, to je nabídka, kterou žádný táta nedokáže odmítnout…“ – a za řeči si ji ohnul přes opěradlo gauče tak hluboko, aby tenisky spoutané šortkami, v zoufalém odporu kvíkající o parkety, ztratily pevnou půdu pod nohama a vznesly se bezmocně nad podlahu, a dokud se dokud se ke stropu vyšpulené půlky proti slečnině nejlepší vůli nerozcapily k výprasku tak, že na vrcholu štíhlých stehen vykoukla dívčí čupřina z prstýnků urousaných kaštanových kudrlinek, dnes již jednou viděných z „druhé strany“ – i leccos dalšího, jindy tak tajného!
Pestře pruhované tričko se vyhrnulo do půlky zad prohnutých jako luk a odhalilo snědé letní opálení, které však končilo kousek pod pasem, kde se vyzývavě bělalo zatím nezmapované území nikoho, oble hladké, až na husí kůži, kterou ale neměla na svědomí studená vodní lázeň, díky níž se nyní svůdně vyklenutý povrch obou marně zatínaných hýždí tak svěže lesknul, nýbrž směr, kam se rande zvrtlo…!
Vtom již také matka přiložila ruku k dílu, čapla pevně obě dcerunčina zápěstí, a kývla „můžeš“.
Výprask na holý a především mokrý zadek fungoval až zázračně mnohem lépe než běžný, to by člověk nevěřil! Tohle mlaskání se také zdálo oběma rodičům jejímu věku mnohem přiměřenější, než prve na stejném místě udílené mladíkovy francouzáky – příště, pokud to bude zapotřebí, zopakují zcela jistě tento zbrusu nový postup!
Její řev, později pláč a prosby napovídaly, že „cucfleky“ od hladce lakovaného třešňového dřeva, dík zvlhčení pevně se celou plochou přisávajícího přímo na holou, pružnou kůži náhle jako sulc poddajně se třesoucích polokoulí, dělají i na slečnu mnohem větší dojem než ono předchozí nezkušené milostné tápání, které se ukázalo dobré jen k tomu, že rozcitlivělo její mladé tělíčko, aby teď o to lépe vnímalo výprask, přičemž se mu vůbec nemohlo rovnat co do fortelnosti přesných zásahů, s jakou kartáč mlaskající hlučně o zuřivě rudnoucí něžné obliny vyháněl z popletené dívčí hlavinky velmi rázně veškeré utajeně slastné vzpomínky, které snad mohly být spojeny s tímto „místem činu“, a nahrazoval nejasné přísliby stříbrného větru zcela jasnou zprávou: hraní si na dospělou bolí!
Inu, když se holce zapalují lýtka, a navíc si ráda hraje s ohněm, ať se pak nediví, když občas vyšlehne tak vysoko, že jí z toho bude řádně pálit ta její nezodpovědně koketující, a jen zdánlivě už nedotknutelná lolití prdel!
Komu by jí snad bylo líto, strachuje se naprosto zbytečně, jelikož bez sebemenší zdravotní újmy ta na zem vypadlá rybička přežila! Rodiče později žertovali, že jistě je to ona pověstná pohádková zlatá, jelikož jim tak zázračně přinesla novou rodinou tradici – a tím jim znovu navrátila i jejich sladkou holčičku, místo hormony posedlé divoženky, a ukázala jim (hlavně tedy jí!), že ani ve věku „sweet little sixteen“ není pozdě do výchovy úspěšně zapojit holou zadnici.
Ba naopak, právě že je v „těch citlivých letech“ tak i tam vzadu vše jen o to více vnímá!
Naivní husa, odněkud z USA
Mladá láska, ta je slepá –
puberťačka zasněná
na pusy se jenom klepá,
nehlídá si kolena!
Na tohle jsi ještě mladá!
stokrát znělo od otce,
o to víc si touha žádá
zakázané ovoce!
Mladá láska – slepá, hluchá,
tváře rudé od chtíče,
muchluje se, neposlucha,
ač jsou doma rodiče!
Po čase už nevnímají
pro hormony splašené,
že zvuky, co vydávají
nejsou vůbec tlumené…
Tolerantní jindy máti
když to vidí, zasáhne –
vědouc, co se může státi
k akvárku se natáhne!
Mrouskající kočky zchladí
sprcha vody studené –
málem by se začla smáti;
to je, pane, prožene!
Ze sna lásky vytrženi
zaječeli společně
bohužel však v rozčílení
nadávají nevděčně!
Tátův šlofík klení dcery
přetrhlo, tak vstal a vzal
starý, pádný kartáč, který
nikdy vlasy nečesal…!
Ctitel oknem vyskočil,
aniž by ho pozdravil;
… nechávaje ve zmatku
vše na jejím jen zadku!
Avšak dívky reakce
šok je nejen pro otce!!!
V jejích očích kartáč dnes
neprobouzí žádný děs…?
Neprosí se o milost,
ale – jaká podivnost?! –
šortky strhla ve chvatu
v provokaci? V záchvatu?
A pak… – z gatěk dere se!
Až se zadek roztřese…
Aha! Už jim jasné je
(jen dcerka se nesměje)
vloudila se chybička –
do kalhotek rybička!
Jak ji máti polila,
rybka cestu zvolila
za krk, pak kol páteře,
v instinktivní důvěře
maličkého kapříka,
že unikne z pod trika
co největším plácáním,
vlhce slizkým lechtáním,
kde obliny pubertální
gumce gatěk sklouznout brání,
přitom však ji zvedají,
nad kostrčí dělají
do kalhotek tunýlek –
pýchu mladých prdýlek!
Rybka škvírku viděla,
tak tam hbitě zajela –
v tom sevřená klouzačka,
bezmála ji rozmačká!
Mrcasením ocasu
žene slečnu k trapasu,
ke striptýzu v panice
z invaze do zadnice!
Pavouk či had? v hrůze hádá…;
žádná nemá žoužel ráda
na místečku soukromém…
Rychle pryč s tím! A honem!
V hysterickém záchvatu
holé půlky na tátu
špulí, a „TAM“ škrábe se,
až vetřelce vytřese!
Jenom rybka? zjistí též,
chce se obléct… – ale kdež!
Ještě moment, holčičko,
promluvme si maličko…
V tvém věku už výprasky
jak víš, jsou přes kraťásky;
rodičovský velel pud
mladé dámy chránit stud…
Když se ale nestydíš
s hloupým klukem… – však ty víš! –
jako párek primátů!!!
Není třeba cirátů…
… ani spodní prádélko;
sem se ohni, prdelko!
To má kartáč štěstí z pekla
dobrovolně že ses svlékla…
To je o moc lepší, věru,
to mám ale chytrou dceru!
A ona je za nánu,
prdel přes hřbet divanu :o
Ohlá, až jsou patrny
kaštanové kudrny…
Tu, na místě přečinu,
zastíní hned slečninu
vzpomínku na muckání
onačejší mlaskání!
Pro půlky je hrozná zvěst,
že jsou stále mokré fest,
čímž výprask tak přiléhá,
že až v uších zaléhá
ranami jak z pistole
do výkřiků nevole…
To to pleská! Plesky plesk!
Kartáč kmitá jako blesk
Levá! Pravá! Půlky střídá,
občas k tomu stehno přidá,
trestajíce zadní líce
kroutící se krasavice,
jíž pak nutí prdelka
vřískat z plna hrdélka
… a mění ji bez okolků
v ubrečenou, malou holku!
I v šestnácti funguje,
když se zadek zmaluje
a dokonce líp než dřív!
Psychologický to div!
spokojeně otec kýv
k hýždím v barvě zralých slív:
Tím zážitkem trauma
užitečné v zadku má,
co na chvíli slečinku
vzdálí svodům pettingu!
Další zvěst je také skvělá:
rybička je zdráva zcela!!!
Libují si máma, táta:
ta musí být jistě zlatá!
Splnila nám dávné přání –
víme už, co platí na ni!
Slušné děvče bude zas,
celibátu nastal čas!
Ať si má už šestnáct let!
O to lépe rozumět
teď skrz půlky bude nám –
Až do svatby konec hrám!
KONEC
Snad se líbilo a trochu pobavilo! :-)
Ham-Handed